|
|
Početnost a využívání biotopů reintrodukovaných populací okáče skalního (Chazara briseis) v ČR
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům, jeho poslední populace donedávna přežívala v NPR Raná v CHKO České středohoří, i ta postupně slábla. Biotopem druhu jsou krátkostébelné trávníky, které jsou udržovány převážně extenzivní pastvou a managementem. V současné době těchto lokalit ubývá, tradiční hospodářství se změnilo a lokality postupně zarůstají. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci jeho biotopů na vybraných lokalitách, které motýl v minulosti obýval, kromě Českého středohoří (PR Číčov, Dlouhá hora, PP Radobýl) i v CHKO Český kras (Třesina, Radotín). Na těchto místech proběhla v letech 2020-2021 reintrodukce, provedená výsadkem vajíček a housenek. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit početnost populací a využívání biotopů okáče skalního na těchto lokalitách ihned po reintrodukci. Odhad velikosti populací jsem prováděla metodou zpětných odchytů v letech 2020 a 2021. Velikost populací v Lounském středohoří (Dlouhá a Číčov) se pohybovaly kolem 400-500 jedinců s poměrně vyrovnaným poměrem pohlaví. Mezi těmito lokalitami byly zaznamenány i přelety, což může nasvědčovat vzniku nové metapopulace. Na lokalitě Radobýl populace čítala v roce 2020 pouze 50 jedinců a v roce 2021 již byla odhadnuta na 500 jedinců. Na lokalitě Třesina v Českém krase byla populace...
|
|
|
Je vysazování rychleného plůdku lipana podhorního vhodným postupem pro podporu tohoto druhu ve volných vodách?
PASTEJŘÍK, Jan
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti podpory či obnovy populací lipana podhorního v českých tocích. V důsledku působení mnoha negativních faktorů se populace lipana podhorního v našich tocích značně snížily a vysazování uměle odchovaných jedinců se zatím ukázalo jako málo efektivní. Cílem práce bylo posoudit možnost posílení či obnovení populace lipana podhorního v úsecích vybraných toků pomocí vysazení rychleného plůdku odchovaného v podmínkách rybničního chovu. Významný počet zpětně odlovených jedinců ve všech sledovaných lokalitách svědčí o tom, že ryby jsou schopné v novém prostředí přežít a prosperovat. Při zpětných odlovech bylo zjištěno, že vysazené ryby tvořily významný podíl ve společenstvech ryb vyskytujících se v experimentálních úsecích. Ve všech lokalitách bylo prokázáno úspěšné přezimování části vysazených jedinců. Označení rychleného plůdku lipana pomocí koupele v roztoku alizarinu je vhodným postupem efektivního označení velkého množství malých jedinců s možností detekce značek v terénních podmínkách bez nutnosti usmrcovat identifikované jedince. Produkce a vysazování rychleného plůdku lipana podhorního se jeví jako perspektivní postup pro obnovu a podporu jeho populací ve volných vodách.
|
|
|
Posouzení možnosti reintrodukce lipana podhorního vysazením uměle odchovaných generačních ryb v předvýtěrovém období
PASTEJŘÍK, Jan
Tato práce se zabývá možností reintrodukce lipana podhorního do volných vod, a to pomocí vysazení uměle odchovaných generačních ryb v jejich předvýtěrovém období. Pro pokus byly použité 3-4leté generační ryby, které byly odchovány v průtočné nádrži Hulák v Prachaticích. Ryby byly následně na jaře označeny a vysazeny do úseků revíru FROV JU, které byly před tím proloveny elektrickými agregáty a bylo zkoumáno tamní složení populací ryb. Stejným způsobem byl proveden kontrolní odlov také na podzim - tentokrát hlavní pozornost směřovala na přítomnost generačních lipanů a juvenilů. Kromě toho byl proloven rovněž navazující úsek řeky (mimo experimentální úseky), ve kterém byla odlovena většina ryb. Na základě výsledků provedených sledování je možno říci, že v úseku toku, do kterého byly vysazeny odchované generační ryby, proběhl alespoň částečně úspěšný přirozený výtěr. I když počet na podzim odlovených tohoročních jedinců byl nízký (11 ryb), je možno tento přístup považovat za perspektivní z hlediska možnosti podpory výskytu lipana ve volných vodách a vhodný k dalšímu testování. Zpětně odloveno po 7 měsících od vysazení bylo pouze 6 % vysazených generačních ryb. Velikost těchto jedinců byla prakticky stejná jako při jejich nasazení. V případě použití tohoto přístupu v rámci rybářského hospodaření je nutné vysadit generační ryby maximálně několik týdnů před očekávaným výtěrem.
|
|
|
Navracející se druhy obratlovců jako téma environmentální výchovy
Hartlová, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Chocholoušková, Zdenka (oponent) ; Urban, Peter (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje vztahu člověka a živočichů, kteří se vracejí v důsledku různých okolností, zejména díky celostátní ochraně a ochraně v rámci Evropské unie, na území České republiky. Jedná se živočichy, kteří byli z nejrůznějších důvodů na našem území vyhubeni a po svém návratu působí škody, budí strach a v konečném důsledku vyvolávají kontroverze. Samovolné návraty a reintrodukce některých druhů obratlovců jsou tedy v současnosti považovány za aktuální téma, protože s reintrodukovanými a navracejícími se druhy a s tím, jak tyto druhy zasahují do lidských životů, se setkáváme čím dál častěji. To je důvod, proč by se s tímto tématem měli lidé seznamovat ideálně již na základní škole, kde jsou informace podávané srozumitelně a didakticky lépe, než později např. v rámci různých osvětových kampaní. Z tohoto důvodu bylo provedeno šetření na základních školách, gymnáziích a středních odborných školách zaměřených na lesníky a rybáře, s cílem zjistit, jaké jsou postoje žáků vůči těmto navracejícím se nebo reintrodukovaným druhům obratlovců, a co tyto postoje může ovlivňovat. Toto šetření bylo provedeno formou dotazníkového šetření s vyhodnocením v programu Jamovi a Statistica 14. Z následných analýz dat bylo zjištěno, že žáci mají k reintrodukci a samovolným návratům v práci...
|
|
|
Phylogeography and conservation genetics of rare palearctic megaherbivores
Červeňák, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Robovský, Jan (oponent)
Táto literárna rešerš je zameraná na preživšie druhy pleistocénnych megaherbivorov v palearktickej oblasti. Popisuje základné členenie herbivorov podľa trofickej niky, adaptácie spojené s typom potravy a uplatnenie Copeho pravidla v evolúcii kopytníkov. Následne rozoberá rôzne prístupy v definovaní megafauny a dôvody extinkcií veľkých živočíchov na konci pleistocénu a v priebehu holocénu. V závere všeobecnej časti zdôrazňuje význam zástupcov megafauny ako kľúčových druhov a koncepty downsizingu, s ním spojeného trofického downgradingu a myšlienku rewildingu. V druhej časti je u losa mokraďového (Alces alces), zubra hrivnatého (Bison bonasus) a koňa Przewalského (Equus przewalskii) podľa dostupnej literatúry popísaná pleistocénna história druhu, fylogeografia a výrazná antropogénna redukcia areálu v holocéne. Napokon je preberaná história snáh o záchranu druhu a súčasné poznatky o ochranárskej genetike týchto druhov v súvislosti s prekonaným bottleneck efektom. Kľúčové slová: pleistocénna megafauna, bottleneck, reintrodukcia, rewilding, browsing, grazing
|
|
| |
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Historický výskyt zubra evropského na českém území a jeho význam pro okolní krajinu
Řezáč, Tomáš
Předmětem diplomové práce je zmapování historického výskytu zubra evropského na českém území a posouzení významu jeho působení na okolní krajinu. Cílem práce je zachytit změny a vývoj četnosti výskytu zubra na našem území a poukázat na význam reintrodukčních snah, které ho jako klíčový druh provází. Důležitou součástí práce pak bude příprava, realizace a vyhodnocení dvou exkurzí, při kterých se žáci vypraví za zubry přímo do terénu.
|
|
|
Historický výskyt zubra evropského na českém území a jeho význam pro okolní krajinu
Řezáč, Tomáš
Předmětem diplomové práce je zmapování historického výskytu zubra evropského na českém území a posouzení významu jeho působení na okolní krajinu. Cílem práce je zachytit změny a vývoj četnosti výskytu zubra na našem území a poukázat na význam reintrodukčních snah, které ho jako klíčový druh provází. Důležitou součástí práce pak bude příprava, realizace a vyhodnocení dvou exkurzí, při kterých se žáci vypraví za zubry přímo do terénu.
|
|
| |
host ::
RSS.